Standardní přesčasy a Rozšířené počítání přesčasů

V této kapitole budeme navazovat na předešlou kapitolu s názvem Saldo vs. Přesčasy. 

V minulé kapitole jsme si vysvětlili, jaký je rozdíl, evidujeme-li čas v saldu nebo opravdu vše uznáváme jako přesčas. 

V této kapitole si ukážeme možnosti, jak lze pracovat s přesčasy.

OBSAH

• Teorie
• Standardní nastavení přesčasů
• Rozšířené nastavení přesčasů

Teorie

Nejdříve něco málo k teorii. Snad u žádného jiného tématu ohledně docházky se tak neliší teorie popsaná v Zákoníku práce a následná praxe u drtivé většiny firem. 

Většina firem s přesčasy pracuje tak, aby to bylo pro ně pohodlné, málo pracné a rovněž, aby to bylo srozumitelné pro zaměstnance. 

Jak tedy vypadá praxe

Zaměstnanec pracuje za měsíční mzdu a v červenci odpracuje 8 hodin navíc a tyto hodiny mu zaměstnavatel uzná jako přesčas. A protože zaměstnanec nechce přesčasové hodiny proplatit, ale v srpnu si je chce vybrat formou náhradního volna, tak zaměstnavatel zaměstnanci za červenec vyplatí standardní měsíční mzdu a těch 8 hodin "převede" do srpna. A v srpnu zaměstnanci opět vyplatí standardní měsíční mzdu, i když zaměstnanec odpracoval o 8 hodin méně, než byl jeho srpnový fond a tím se "spotřebují" ony převedené hodiny.

Ve zkratce je to tak, že zaměstnanec za přesčasové hodiny za červenec nedostane mzdu, ale dostane ji až v srpnu formou placeného náhradního volna.

Tento způsob práce s přesčasy je jednoduchý, snadno uchopitelný a srozumitelný pro zaměstnance, bohužel nemá oporu v Zákoníku práce.

Jak práci s přesčasy určuje Zákoník práce

Zákoník práce stanoví, že u přesčasové hodiny má být rozdělena mzda za přesčasovou hodinu a příplatek za přesčasovou hodinu s tím, že místo příplatku může zaměstnanec čerpat neplacené náhradní volno. Ale mzdu za přesčasovou hodinu má dostat v daném měsíci, kdy přesčas odpracoval. 

Pokud se vrátíme k našemu výše uvedenému příkladu, pak je správný postup takový, že zaměstnanec za červenec dostane měsíční mzdu a navíc zaplaceno 8 odpracovaných hodin a následně v srpnu dostane měsíční mzdu pokrácenou o čerpané neplacené náhradní volno.

Pro názornost si vše ukažme řečí čísel

Celý příklad výrazně zjednoduším co se týče výpočtu mzdy - berme to tak, že zaměstnanec dostáva 300,- Kč na hodinu, jeho měsíční mzda činí 48.000,- Kč a že měsíční fond v červenci i srpnu činí 160 hodin. 

Jak vypadají mzdy zaměstnance za červenec a srpen v případě, že budeme postupovat dle Zákoníku práce

V červenci odpracuje celý měsíc 160 hodin + 8 přesčasových hodin. Náleží mu tedy mzda 48.000,- Kč + 2.400,- Kč jako mzda za práci přesčas ( 8*300,- Kč ). Kdyby se zaměstnanec rozhodnul, že chce přesčasové hodiny proplatit a žádné náhradní volno si brát nebude, náležel by mu ještě příplatek ve výši minimálně 25% za práci přesčas, dostal by tedy dalších 600,- Kč ( 8* příplatek za přesčas ve výši 75,- Kč ). 

Náš zaměstnanec si ale vybral, že si vezme náhradní volno v srpnu a proto dostává mzdu 50.400,- Kč.

V srpnu pak opravdu bude mít jeden den náhradní volno, odpracuje tedy jen 152 hodin a protože náhradní volno za přesčas je neplacené, bude jeho měsíční mzda činit 45.600,- Kč.

A jak vypadá výpočet mzdy, pokud celé hodiny převedeme zaměstnanci do dalšího měsíce?

Velice jednoduše.

V červenci odpracuje zaměstnanec 168 hodin a dostane měsíční mzdu 48.000,- Kč.

V srpnu odpracuje 152 hodin a dostane opět mzdu 48.000,- Kč. 

Mzdy dle ZP

Červenec 50.400,- Kč, Srpen 45.600,- Kč, za oba měsíce 96.000,- Kč.

Mzdy dle zjednodušení firem

Červenec 48.000,- Kč, Srpen 48.000,- Kč, za oba měsíce 96.000,- Kč

Vidíte, že v součtu není zaměstnanec o nic ošizen.

A proč tedy Zákoník práce "trvá" na složitějším způsobu proplácení?

Protože zaměstnanec má nárok na mzdu za hodiny, které v daném měsíci odpracoval a když mu celé hodiny převedeme do dalšího měsíce, musí na své vydělané peníze "čekat".

A proč tedy firmy většinou nepostupují v souladu se Zákoníkem práce?

Protože evidence hodin je tak výrazně jednodušší, protože se nemusí zvlášť evidovat mzda za přesčas a příplatek za přesčas.

Druhým důvodem je, že zaměstnanci se příliš neorientují v mzdové problematice a pak nerozumí tomu, proč mají v jednom měsíci výplatu větší než jindy.

Standardní nastavení přesčasů

Pod pojmem standardní nastavení přesčasů je v Alvenu ta jednodušší možnost, kdy : 

- Přesčasová hodina není rozdělena na mzdu za přesčas a příplatek za přesčas, ale mzda a příplatek za přesčas jsou v společně v jedné kolonce. 

- Náhradní volno se počítá jako placené, tedy hodiny vykázané jako náhradní volno se odečtou z přesčasů a současně pokrývají měsíční pracovní fond. Do výkazu zadává jako výjimka s názvem "Náhradní volno".

Ukázka výkazu zaměstnance při standardně nastavených přesčasech

Tabulka přesčasů

Poznámka k exportu do mzdového programu. Protože se jedná o zjednodušenou práci s přesčasy, většinou se z Alvena do mzdového programu exportuje položka Celkem odpracováno, která v sobě sčítá veškerý odpracovaný čas + další placené výjimky ( lékař, dovolená atd. ) včetně náhradního volna.

Rozšířené nastavení přesčasů

Rozšířené nastavení přesčasů vám umožní za přesčasové hodiny proplácet zvlášť mzdu a zvlášť příplatek, případně čerpat neplacené náhradní volno.

Tuto možnost si můžete zapnout v nastavení konkrétní pracovní skupiny v sekci Příplatky. 

Jakmile zatrhnete výše uvedené políčko, změní se vám celý systém práce s přesčasy pro danou pracovní skupinu.

Ve výkazu budou přesčasy rozděleny zvlášť na mzdu za přesčas a příplatek za přesčas a můžete obě položky proplácet nezávisle na sobě. 

Aby tabulky nezabíraly příliš mnoho místa, ve výchozím zobrazení jsou sbaleny a ukazují vám jen počet hodin, které čekají na proplacení nebo čerpání náhradním volnem.

Náhradní volno v tomto případě se počítá jako naplecené a pro správné zadání do výkazu se používá výjimka s názvem "Náhradní volno - přesčasy". 

Poznámka k exportu do mzdového programu. V případě takto nastavených přesčasů se do mzdového programu exportují zvlášť hodiny odpracované v rámci standardní směny, hodiny odpracované přesčas, příplatek za přesčas a také samostatně všechny placené i neplacené výjimky, nepoužívá se volba Celkem odpracováno.

S rozšířeným nastavením přesčasů souvisí i změna při práci ve svátek. Jakmile zaměstnanec pracuje ve státní svátek a chce si za tuto práci vybrat náhradní volno, do výkazu použijte výjimku s názvem "Náhradní volno - svátek".